Maličkosti běžného dne (zápisky z dílny)

 

Dopoledne. Miluju dopoledne na dílně. Ta energie a elán, které dopoledne na firmě vnímám, ty jsou neskutečné. Voní kafe. Nikdy na firmě tolik nevoní, jako dopoledne. Zvuk pressovače, smích a hluk hovoru. Zvoní mobil. Zvoní zvonek. Pořád něco zvoní... Když je ticho, je to divné, nepatřičné a pokaždé mě to donutí projít se a zjistit, co je špatně.


2na_blog(Pozn. hrneček od Gabči ♥)

Někdo se směje. Smích. Slýchám ho moc ráda. Markét se směje nakažlivě a přestože ji slyšíte z jiné místnosti, máte nutkání se usmát. Někde něco bouchá, asi průchodky do mikin. Ten stroj dělá strašný kravál. Asi jako Jíti plotr, který ale aspoň trošku zní, že zpívá (s bujnou představivostí). Většina firmy tyhle zvuky nemá ráda, ale já je beru jako zvuk života v dílně. Hezky se poslouchá, i když ne vždy hezký zní.

110

Klapají klávesnice. Niky má obzvlášť klapavou. Myslím, že je jediná, která na ní dokáže psát tak rychle. V posledním roce jsem chodila na firmu minimálně. Mělo to své důvody. Tahle dopoledne byla to, co mi nejvíce chybělo. Cvrkot. Život. Když se posadíte na firmě na dobrém místě, uvidíte toho hodně. Pohybu, běhu i emocí. Uslyšíte tolik zvuků, hovorů, smíchu a zvonění. Pořád někdo zvoní. Když na téhle firmě strávíte určitý čas, přestane to být firma. Znáte ty lidi. Jejich příběh nebo aspoň kousek skládačky o nich. Jsou to vlastně drobnosti.
142

Zvuk šicí dílny je trochu jiný. Pila. Na střihárně to vždy zní trochu děsivě. Vždycky jsou všude látky a kusy nastříhaných dílů. Ať uděláte cokoli, pořád tam jsou. A prach. A padající látky. Ty, co padají, jako by se pokaždé chtěly samy přemístit. Sklouznou a spadnou... Tančící látky. Nebo spíš překážková dráha. Bouchání dveří. Na firmě je hodně dveří. Dvacet tři dveří.
066

Šicí stroje. Jsou vlastně docela tiché, ale každý šlape na pedál jinak. Někdo rychle a razantně, někdo s citem. Zvuky doprovází napařovací žehlička, která všemu už dodá jen symbolickou tečku. Cvakání nůžek. A zase bouchnou dveře.

046

A pak se někde z přední části dílny ozve jen "Luci?!" A je na čase se do té symfonie zapojit...

010

Normální ráno, normální den... Krásný den...

Lucka

Nastavení cookies

Používáme cookies, abychom Vám umožnili pohodlné prohlížení webu a díky analýze provozu webu neustále zlepšovali jeho funkce, výkon a použitelnost

Nezbytné (vždy aktivní nelze vypnout)
Tyto cookies jsou potřeba, aby web fungoval správně
Analytické
Pomáhají nám pochopit, jak web používáte. S jejich pomocí ho můžeme zlepšovat
Profilující (marketingové)
Díky těmto cookies vám můžeme zobrazovat relevantní obsah a reklamy, které pro vás mohou být zajímavé a užitečné